Málokteré povolání je tak nebezpečné a zároveň lákavé jako kosmonaut. Stačí malé selhání lidského faktoru nebo techniky a neštěstí je tu. Podle statistik zemřel zatím každý dvacátý pátý člověk, který se do vesmíru vydal. Prvním z nich byl ruský kosmonaut Vladimir Komarov, který zahynul roku 1967 při nouzovém přistání.
o Zásluhu na jeho smutném konci měla právě nedostatečná technická připravenost kosmické lodi.
o Při přistání se mu neotevřel ani jediný padák a on se zřítil k zemi rychlostí sto třiceti metrů za vteřinu.
O sedm let později mohli jeho kolegové hovořit o velikém štěstí, když jejich let neskončil jako zázrakem katastrofou. Tou kosmickou lodí, do které roku 1970 usedli, byla Apollo 13.
– Původně měli doletět až na Měsíc, ale cestou se objevoval jeden problém za druhým.
– Největším z nich byl výbuch nádoby s kyslíkem a únik kyslíku z nádoby druhé.
Určitě si každý vybaví památnou větu, kterou směrem k NASA vyslovil John Swingert – „Houstone, měli jsme tu problém.“ Netuší, že problémy teprve začínají. Když se vyřeší jeden, objeví se další. Technika selhává na celé čáře. Kabina se plní jedovatým oxidem uhličitým a kosmonautům hrozí udušení. Filtry nestačí oxid pohlcovat.
Konec dobrý, všechno dobré
Nakonec je i tento problém zdárně vyřešen a kosmonauti se mohou vydat na cestu domů. Není to tak jednoduché, jak se zdá.
· Jestliže je technika opět zradí a nasměruje loď do zemské atmosféry pod špatným úhlem, všichni shoří v atmosféře.
Ještě naposledy kosmická loď zazlobí, když přeruší spojení s řídícím střediskem. V NASA jsou všichni přesvědčeni, že je to definitivní konec. Nakonec se jako zázrakem všichni dostanou šťastně do vod Tichého oceánu. Ačkoliv jejich se jejich mise nezdařila, přesto vešla do dějin kosmonautiky. A nejen tam. O cestě Apolla 13 byla napsána kniha a natočen film.